Na pokoji jsme shlédli již mnoho japonských filmů se samuraji…Myslím, že v žádném nechyběl tento nápoj. Pili ho z malých kalíšků v těch jejich papírových domečkách…
Už dlouho ho chci ochutnat. Díval jsem se na jeden pořad na ČT1 – Pod pokličkou, kde tomu byl věnován celkem velký prostor, ale recept jsem nestihl zaznamenat. Tak jsem si ho vygooglovat…
Klidně se nechám i pozvat… ;o)

suroviny:
Bude potřeba půl kila dobře proprané rýže, na kolečka nakrájený citron, 5 kuliček nového koření, muškátový oříšek, hřebíček, zázvor, tymián, mletou skořici a 50gramů droždí namletého na kousky. Svaříte 3,5 litru vody s 1,5 kila cukru (klidně ještě 2 vanilkové cukry, 1/2 lžičky muškátového květu, kousek celé skořice, 30 ks hřebíčků).

postup:
1. Na dno nádoby přijde : půl kila dobře proprané rýže (perte jí tak max na 45), na to na kolečka nakrájený citron, 5 kuliček nového koření, muškátový oříšek, hřebíček, zázvor, tymián, mletou skořici a 50gramů droždí namletého na kousky. Prostě to tam všechno naházíte…
2. Svaříte 3,5 litru vody s 1,5 kilem cukru a necháte vychladnout. Vodu pak nalejete do nádoby a zakryjete propíchaným igelitem (nevím, kde se dá koupit, tak prostě vemte nepropíchaný a propíchejte…) a 6 týdnů necháte kvasit (stejně jako necháváte kvasit řízky v lednici :o).
3. Až bude vykvašeno, nelekněte se zápachu. Výjimečně to nebudou spolubydlící…Pokud kvas smrdí, neznamená to, že bude smrdět i po přelití do jiné nádoby (v místnosti však puch nějakou chvilku zůstane, než pořádně vyvětráte…) Naopak, bude skvěle chutnat a sushi se jím bude výborně zapíjet. Případně párky, nebo co nejčastěji jíte na koleji…

“No ještě pár slov o saké (aby to nebylo tak jako nepoučné…)
Saké je tradiční japonský rýžový nápoj, který byl připravován již 6800 př.n.l. v údolí řeky Jang-tse v Číně. Odtud se dostal do řady zemí a zejména do Japonska, kde byl jeho výrobní postup podstatně zdokonalen. Saké se považuje za víno vyrobené z rýže, ale pivovarnickým způsobem. Na rozdíl od cukernatého sladu a šťávy z vinných hroznů, rýže neobsahuje cukr, ale jen škrob, tak normální kvasinky nejsou z něho schopné přímo vytvořit alkohol. Proto se při výrobě saké používá nepřímý způsob tj. naočkování spařené rýže speciálními plísněmi, jejichž enzymy jsou schopny přeměňovat škrob na cukry. V průběhu kvašení pak hynou pro nedostatek kyslíku. Naočkovaná cukernatá rýže je smíchána se spařenou rýží. Další přeměna přítomného cukru na alkohol je již přenechána kvasinkám. Existují různé druhy japonského saké: suché, velmi sladké, bone, klidné a saké apod. Obsahují 14 až 15% alkoholu. Jakost závisí na tom, která část oloupaného zrna je použita. V Japonsku se vyrábí více než 16 tisíc druhů saké, které lze rozdělit na dvě základní skupiny: Junmai ( bez přidání alkoholu) a Honjozo ( přidáno navíc až 5% destilovaného alkoholu). Nejlepší saké jsou zařazována do kategorie “Ginzyoo-syu” (indžóšu ) a to je mezi saké něco jako jednosladová whisky mezi ostatními nebo tequila z agáve ve srovnání s obyčejnou tequilou.
Vlastní výroba začíná v rýžovém mlýně, který zpracovává určitý druh rýže od dodavatelů z celého Japonska. Rýže je obroušena, tak je zbavena mastnoty, bílkovin a olejů a zbude jen škrobová vnitřní část. V odprašovacím stroji se natřásáním zbaví prachu, pere se, nechá nabobtnat vodou a je napařena. Určitá část čerstvě spařené rýže je posypána zvláštním druhem výtrusů “Koozi” (kodži) a “Moto”, které nastartují proces přeměny škrobu na cukry za vzniku tzv. “rýže-koozi”. Proces přeměny trvá jeden měsíc při teplotě 10 až 15 °C . Když “rýže-koozi” dosáhne určité míry sladkosti, je přečerpána do kotlů, kde ji smíchají s čerstvě napařenou rýží, prvotřídní vodou a kvasnicemi ke kvašení. Běžné saké kvasí asi 20 dní a saké nejvyšší kvality až 40 dní za nižších teplot. Kvašení končí když zmizí bublinky a vůně začne připomínat vůni banánů, dýně či jablka. Várka je lisovaná a kapalina několikanásobně filtrovaná, až zůstane jen průzračná kapalina – saké. Ze zbytků po lisování vyrobí slisováním rýžové oplatky. Kvašený nápoj z rýže je vyráběn v Číně, USA, Brazílii, Italii a v řadě dalších zemích. Izde jsou často označovany jako saké. Saké může být podáváno teplé nebo ochlazené, ale nejčastěji při pokojové teplotě; prvotřídní druhy se ani neohřívají, ani neochlazují. Na pití používáme malé skleněné nebo keramické pohárky. Dřevěné nebo kovové pohárky se používají zřídka. Speciálně keramické pohárky mají různé tvary, barvy a kresby, což patří k japonskému tradičnímu umění. Nalévá se vrchovatý kalíšek, což je japonské gesto dobré vůle a symbolicky a znamená: “dáváme vám více a nemáme v úmyslu vás okrást”. Saké skladujeme jako víno nejlépe při nekolísající teplotě kolem 14°C, a je-li otevřené spotřebujeme ho do jednoho týdne. V kuchyních je používáno při přípravě pokrmů, ve kterých mírní ostrost chutí, snižuje slanost a uvolňuje delikátní vůně. Z tohoto hlediska je mirnější než další druh vína mirin. ”
(citováno z http://dadala.hyperlinx.cz/)

další použitý zdroj : http://www5b.biglobe.ne.jp