No teď úplně né dobře…Jsem někde chytil ptačí chřipku. Jsem byl o víkendu doma a viděl nějaké ptáky z autobusu a nějak zle se dívali. Ona ta pandemie je nevyzpytatelná. Teď mě z toho bolí břicho, mám rýmu a za chvíli asi začnu kvokat…
Jo – proč tenhle článek? Tak nic z postřehů není na článek, chtěl jsem napsat i něco k uvítací frázi “Jak se máš?”, ale asi to nechám na jindy. Šel by vůbec začít rozhovor jinak?

Já mám fakt extrémně děravou hlavu – tentokrát jsem nechal telefon doma. Měl jsem z toho celkem radost – protože jsem dostal možnost ušetřit trocha kreditu ;) Což jsem pak samozřejmě dohnal, když mi přišel poštou na kolej (i se sušenkou – děkuju!;) A zjistil jsem, že by mi na jednu stranu bylo hezky bez telefonu, ale na druhou, že šíleně usnadní komunikaci, orientaci.

Předevčírem nám přišly lana. Objednali jsme z Lanexu 30 kg zbytků. Na poště celkem koukali, co nám to tak mohlo přijít. S Muschkou jsme balík na ulici rozpárali klíčema a začali ládovat kusy lan do batohů. Hrozně jsme se z toho radovali. Ten pocit je nesdělitelný – nebyla to radost ze získávání majetku – ale prostě dostat poštou cca 15 metrové kusy barevných lan je prostě krása. Teď mi tu leží u postele a čekají na změření a zakončení roztřepených konců.

Taktéž jsme uskutečnili setkání Roverské lesní školy. Místo srazu (Literární kavárna Týnská) se opravdu jen velmi těžko dalo najít. Sešli jsme se jen 4 – Pajáda, Kšanda a Šípek, ale i přesto jsem měl nejednou široký úsměv na tváři. Příjemné…

Pajáda mi poslal výborný link – notebook nové generace – na něj skoro ani není potřeba šetřit. To nabíjení je skvěle pořešený…

A taky malá reklama ;o) – když potřebujete výhodně monitor nebo vypalovací media…