Celý rok se na to člověk těší a pak šup a je to za námi…Naštěstí v něm nějakou chvíli zůstanou vzpomínky, tak aspoň něco ;)
Pro ty, co vůbec netuší o co jde – mixem je skautská akce složená ze čtyř částí – páteční kulturní večer Polibek múzy, sobotní dopolední seminář, sobotu uzavře taneční večer a v neděli ukončí mixem promítání filmů.
Letos byl celý víkend motivován tématem “Možnost volby“. Seminář navíc s podtitulem (nebo nadtitulem? :-) “Totalita – cesta tam a zase zpátky”. Tedy období, kdy člověk možnostmi volby moc neoplýval…

Polibek múzy byl opět v Salezánském divadle, kam jsme se Šmoulou dorazili přesně včas. Zapomněli jsme ale počítat se zpožděním u vydávání lístků (je to tradiční polibkový problém – ale aspoň si člověk může pokecat ve frontě… ;) Dalším typickým znakem je, že člověk nikam nedojde…Potkává se na každém kroku s mnoha kamarády z kurzů, akcí nebo s kolegy z nějaký přípravných týmů ;)
Semtam se povede sehnat i místo na sezení (počet hlav trochu převyšuje počet sedadel, a to nemluvím o počtu nohou, ten ještě víc…).
Tento večer je v podstatě vyhlašování celoroční soutěže v tvořivosti – v několika oblastech – fotografie (ČB i barevná), film, psaní (próza, poezie), kreslení, malování, hudba… – zkrátka téměř cokoliv.
Předávání cen vítězům a jejich případné ukázky (které jsou často velmi kvalitní – např. Pokičova instrumentální hra na kytaru) jsou orámovány vtipnými scénkami…Letos Vsetíňáky.
Letošní večer byl velmi vtipný. Vypíchnu pár okamžiků…
Úvod – instruktáž – dvě letušky nám na podiu ukazovaly, kde jsou únikové východy, kdy tleskat, jak je to s pitím…no výborný ;)
Popletení pořadí – u jednoho vyhlašování se totálně popletly umístění, takže jsme vůbec netušili kdo je kdo – na podiu panoval vtipný mumraj…
Stínový tanec – byl spíše méně vtipný, ale o to více zajímavý…
Groteska – trochu mi bylo líto těch dortů, co tam po sobě házely, ale pobavili mě dost…Obzvlášť když poslední dávku schytal zánovní klavír, který pak efektivně při vyhlašování leštili ;)
Polibek mě opět nezklamal. A jsem tak na měsíc rozhodnut, že příští rok také přispěju do soutěže nějakým svým dílkem… ;)

Začátek semináře jsem nechtíc nestihnul, zaspal jsem :( Bylo to už od devíti…A propásl jsem nejlepší přednášku Miloslava Petruska. Ale stihl jsem ještě sekci o výchově proti totalitě a také jednu s roverským odborem.
Závěrečná přednáška s Jaromírem Štětinou byla také velmi zajímavám. Mluvil o přítomnosti, co dělat, aby se k nám totalita již nevrátila…
Seminář mi utekl velmi rychle…Co je ale důležité – odnesl jsem si skripta s přednáškami, která jsou letos opravdu velmi povedená…

K mikulášskému víkendu už tak tradičně patří návštěva výstavy Czech Press Photo (výstava).
Člověk si tak často připomene nejdůležitější události, tuhle se zasměje, tuhle stiskne zuby a sklopí oči…Fotografie jsou doplněny komentáři o jakou událost se jedná – o přenos emocí se už postarají kvalitní fotografie…

Na výstavě jsme se trochu zdrželi, ale přesto jsem si neodpustil, že uvařím. A chtěl jsem jen napsat o tom, jak jsem byl “šikovný”. V plánu byly kuřecí řízky s bramborem. Brambory byly celkem rychle v hrnci, ale maso jsem dopoledne zapomněl vyndat z mrazáku a tak mě v tom spěchu nenapadlo nic jiného, než ho dát do vlažné vody (jiná na koleji z kohoutku ani neteče ;) a protože bylo opravdu málo času, tak jsem ho postavil na sporák. Přestal jsem si ho všímal a jal se krájení zeleniny do salátu. Po chvilce mě napadlo, že bych vše mohl zkontrolovat. Brambory dobrý, maso…bílé… Uáá, trochu se mi ta voda začala vařit. Na povrchu bylo maso krásné, ale uvnitř stále jako led. Hm, tak náhradní plán. Oznámil jsem rozpačitě Šmoule, že řízky nebudou a ukuchtil jsem špagety…;)
A jestli vás zajímá osud masa – v neděli večer jsem ho celé pokrájel a snědl se spolubydlícími ;)

Díky této události jsme dorazili i na taneční večer pozdě…pozdě ale přece…Dlouho jsem nečekal a začal plnit sliby – tedy domluvené tance ;o) Skauti jsou hrozně tancechtivý, takže parket byl pořád přeplněný. Možná to chtělo nějaký svižný jive nebo valčík a to by to zřídlo ;) Bylo to příjemné…
Ale pak to přišlo – Směr jih (moje milovaná kapela ;). Sice nehráli svoje písně, ale zato hrály pecky, které člověka nenechávali klidným…Celé jsem si je nahrál na mp3 přehrávač, ale nevím, jestli to bude použitelné. Každopádně jsem si hodně zatancoval ;) A taky skočil do publika, stylově na píseň – it´s my aeroplane ;) No prostě to bylo naprosto výborný. ;)
Cesta domů utekla celkem rychle. Tramvají pod nuselák a pak romantickou proucházkou skrz vyšehrad až k nám do podolí…

V neděli jsem filmy opět zaspal. Promítalo se teda až do tří, ale já jsem měl od 11 hodin poradu týmu na Fonticulus Maděra…

Tak to je mé ohlédnutí za MIXEMem … Ještě jednou díky všem cca 20 zodpovědným osobám …

Měl jsem půjčený foťák, takže mám i fotečky – trochu odměna pro ty, co dočetli až do konce ;)))
A také jedno výborné video z tanečního večera – tak trochu na téma – jak se umí skauti bavit… ;o) (BACHA 10 MB!!!, pro quick time)