Utekly asi nejrychleji ze všech, co pamatuji… Byl to prostě šrumec…A teď nezbývá než na ně v dobrém vzpomínat. Na plnou lednici třeba… ;) Zkusím vzpomenout na některé sdělitelné okamžiky…
První obraz.
Brodím se sněhem se sekyrou v ruce. Tímto způsobem zajištujeme každý rok střechu pro živý Betlém – Ježíškovo útočiště. Je třeba nasekat plno jehličnatých větví, abychom jimi pokryli “střechu” týpka na náměstí…Někdy je to marný boj sehnat krásnou větev…
Trvá to dvě hodiny a Betlém stojí.
Druhý obraz.
Křik. Hlahol. Smích. Roveři, světlušky, vlčata, junáci, skautky bojují, kdo bude mít vyšší věž ze sněhu. Pro zjednodušení obalujeme všichni kmeny stromů, ale i tak to není jednoduché, protože musíme stát na sobě.
Vyhrávají samozřejmě roveři…
Poté se postavíme do kruhu u krmelce, kam jsme nasypali zvířátkům papání a společně se zamyslíme…
Obraz třetí.
Hoří prskavky na stromku. Nám září oči. V žaludku se zpracovává kvalitní řízek s bramborovým salátem. Držím v ruce kytaru a společně zpíváme koledy před tím, než nám Ježíšek udělá radost…
Obraz čtvrtý.
Stojím pod přístřeškem společně s Marií, se dvěma krály (černý stojí někde hooodně vzadu), pocestným a selkou kolem kolébky, ve které neleží Ježíšek, protože jsme ho zapomněli přinést :).
Chystám se uchopit kytaru, abych společně s mou maminkou a náměstím plným lidí zazpíval pár koled…
Mé myšlenky se trochu upnuly i na chvilky pozdější, kdy se starší osazenstvo našeho střediska odebralo na noční procházku na Hrádek, kde proběhla soutěž o nejlepší bramborový salát…Náš salát, který jsme připravoval s mamkou skončil na druhém místě (ze 7 ;)
Pátý obraz.
Řev. Hlahol. Zmatek. Sedíme u tety v obýváku kolem stolu s jídlem, které už do sebe není nikdo schopen nasoukat. Kolem nás pobíhá Davídek s Niki (nová generace naší rodiny ;). Občas pronikne zvuk miminek – nejnovějších přírůstků :-) Rodinné setkání je vždy velmi zábavné. Vypráví se, zpívá, jí, odfukuje a také si předáváme dárky, které musejí být vyrobené…
Obraz šestý.
Sápají se po nás hladové kozy. Z druhé strany hladové kachny. Nestačíme odhazovat krmení. Fík (pes) se snaží skrz plot kozy sežrat, ale naštěstí jsem tam já, abych ho odháněl. Došlo jídlo, chopím se kočáru, vyrážíme dál…
Krásné svátečky to byly… ;o)
No comments