Minulý víkend se mi zase po dlouhé době povedlo zařadit do své pětiletky návštěvu domova…Únor byl vyjímečně hektický a tak doufám, že se 1,5 měsíce dlouhá odluka nebude opakovat…
Trochu zavádějící název článku míří k mému nedělnímu zážitku při odstraňování ledu…

V neděli odpo naše středisko naplánovalo “oslavu” dne sesterství. Využilo se čtyřměsíčního prosince a tak stěžejním bodem programu byly hrátky se sněhem…
Ještě než vše začalo, pustili jsme se do odstraňování ledu mezi klubovnami…

Rozdal jsem nástroje – motyčky, krumpáče a palice, aby nás mohlo pracovat, co nejvíce ;) Jedna palice to nevydržela, už asi byla načatá a potom, co se lehce ohnula jedna motička, už k ledu promlouvaly jenom krumpáče…

Když člověk našel styl, šlo to lehce. Je třeba dostat se na nějakém místě až na zem a pak po kousíčkách odkrajovat. Při každém kopnutí zavřít oči, protože se odštípávají kousíčky ledu, které lítají všude okolo. Tvrdé nárazy do ledu si ale nějak nerozumí s kloubama na rukou. Po pár kopnutích musíte čekat, než jste zase schopní pevně sevřít krumpiho nástroj…

Proč jsme to teda dělali? Mimoto, že se tím zvýšila bezpečnost při přesunech mezi klubovnami, je technika destrukce s krumpáčem velmi efektivní relaxační technika ;) Nikdo nepopře, že se v každém z nás schovává malý Hyde, kterého je třeba semtam vhodným způsobem vyvenčit…

Po chvilce jsme se ještě přesunuli na nedaleký mostík, který je přímo proslulý svou kluzkou plochou a častými pády důchodců, neboť je lehce nakloněný, což přímo vyzývá pro sklouznutí. Po pár dnech tak vznikne kvalitní ledová plocha, který je i pro zkušené chodce oříškem. Tak jsme ten téměř 20-ti centimetrový led společně s Popílkem, Tik-Takem a Bubušem rozmlátili.

Odměnou nám pak byla spousta sušenek v klubovně a čaj…Obarvená sněhová díla prcků byla skvělá – na to, že je museli vyřezávat nožem ze sněhu, protože byl přemrzlý.
Prsty mě bolely ještě zbytek týdne, takže příště musím opatrněji, už nejsem nejmladší… ;))