Začátkem tohoto roku se mi ozvala Pachanga, zda bych jí nepomohl se zdravotnickým kurzem. Přišlo mi to jako skvělý nápad. Jediné čeho jsem se bál, byl čas. Najít dva volné víkendy se mi nepovedlo a tak jsme se dohodli, že bych pomohl až s tím druhým. .

Domluva byla vskutku náročná, neboť je Pachanga z Plzně, na dva víkendy Selešky, kde jsme se mohli osobně vidět, jsem nejel (Polsko, nohy), navíc poslední dva týdny mám školou a dalšími mými projekty zamotanou hlavu. Divím se, že ze mě nezešedivěla. Každopádně to asi nechám po čarou s tím, že ona je naprosto úžasná a tak se na nic nezapomnělo…

Co se dělo první víkend vím bohužel jen skrz náš časový plán, protože jsem se radil na Roverské poradě v Pardubicích.
První víkend byl a musel být “nalejvací”, jelikož je do zdravotníků potřeba dostat opravdu obrovské množství informací. Zmíním pár témat : Anatomie, druhy zdravotnické první pomoci, základní druhy zdravotnického třídění, poskytování první pomoci (teorie i praxe), všemožné úrazy a nemoci (od poleptání, před klíšťata, do omrzlin), obvazové techniky, všemožné dokumenty (bezinfekčnost, lékařská potvrzení, vedení zdravotnického deníku, …), vybavení ošetřovny, povinnosti zdravotníka při zotavovací akci.
O lektorování se postarala varská Miluška a Pachanga (klobouk dolů!).

Druhý víkend nám začal v bazénu – záchranou tonoucích, kterou nám lektoroval Coodugh ze Slavkova. Leckteré věci se v 1,5 hlubokém bazénku trénovaly špatně ;) ale jinak jsme si základní techniky vyzkoušeli. Plánovaný transport se realizoval auty, což bylo mnohem příjemnější.
V pátek nás čekaly dvě přednášky. První Pachangy : Prevence šíření nákazy a druhá moje : Záchrana bez komfortu (improvizované prostředky, záchrana v noci, na sněhu, …). A také jedna simulačka – abychom si vyzkoušeli záchranu v noci a rojnici. ;)

Sobotu jsme začali veselou rozvičkou, a po snídani se pustili do přednášky : Péče o nemocné spojenou s Táborovou klinikou. Tu jsme ukončili hrou Aktivity předělanou na zdravotnickou tématiku (pantomima, co vytáhnu z lékárny a kreslení).

Po obědě nás čekala praxe v oblasti manipulace s raněným, polohování, transport. Zaslechl jsem něco jako: “Jezdit na zdravoťák se vyplatí, tolik tělesného kontaktu…” ;) (btw. z ženských úst).
Naštěstí se na odpoledne umoudřilo počasí a tak jsme si to mohli zkoušet až do večeře. Stabilizovanou polohu, rauteka, transport bez pomůcek, ve sedu, na lehátku….

Před večeří čekal na všechny písemný test. A vůbec ne jednoduchý. Půlka, co nepsala, se mnou hrála venku další zdravotnické hry – pexeso (dvojice = zranění + léčení) a jednu kreativní – kreslení comiksu jako zdravotní příručku pro malý sviště.

Už sytí (měl jsem po velmi dlouhé době buřtíky na ohni ;) se všichni dozvěděli výsledky testů (jen tři lidé museli na krátký doplňující pohovor ;)
Večerní program jsem chtěl volit víceméně otevřený. Respektive jsem chtěl, aby jsme se dále dotýkali zdravovědy, ale volněji. Zvolili jsme tedy osekanou verzi Open Space – tedy každý měl možnost nadhodit téma a na jednom z pěti míst ve třech časových blocích o něm diskutovat. Téma, o kterém hodně věděl a chtěl předávat zkušenosti, nebo téma, v němž by si rád rozšířil obzory. Nakonec se objevily zajímavé témata jako Jak se zdravovědou na děti?, Babské rady, Záchranná služba…Nebo více odpočinkovější – Vlastní úrazy, Je lepší být ženou, či mužem? nebo Nejkomplikovanější úraz.

Na neděli jsme účastníkům chystali překvápko – autonehodu. Nakonec se mi podařilo sehnat 9 simulatnů, které Pachanga a Ája (neskautská posila ;) namaskovaly. Na výjezdu z areálu jsme do sebe zapasovali dvě auta a kolo a rozmístili zraněné. Účastníci spali odděleně ve dvou klubovnách, což se nám hodilo, protože měli zachraňovat po půlkách.
Pro jistotu jsme zavovali na sokolovskou záchranku, že kdyby někdo volal sanitku z Habartova, ať si ověří na mém telefonu, jestli to není naše simulovaná situace. Vzali to překvapivě rozumně, tudíž doporučuju si toto sychrovat.
Oba zásahy byli moc pěkné. Rozespalí účastníci se okamžitě pustili do záchranných činností. Vypnuli motor, zavolali sanitku, oživovali, obvazovali ;)

Po zhodnocení celé zapeklité situace už každého čekala jen praktická zkouška a uklízení. Praktická zkouška z KPR (resuscitace), obvazových technik a ze znalostí táborového zdravotníka.

Na závěr jsme si popovídali o celém kurzu a já si zapsal všechny podnětné připomínky. Pachanga celý kurz uzavřela teplým slovem ;) a mohli jsme se pustit do loučení…

Poděkování ;)
Pachanzeza získání OČK, za lektorování a za ošéfování celého zdravoťáku…
Milušce za pomoc s lektorováním a za odborný dohled…
Coodughovi za lektorování vodní záchrany
Hance a Milušce za výborné pokrmy a vstřícnost ;)
Míňě a Klausové za pomoc výše zmíněným kuchářkám
Davidovi za simulaci bezvědomí…
Markétce za simulaci tepenného krvácení…
Bambuli za servis a za simulaci rozmláceného obličeje…
Hupovi za simulaci zvracení…
Kačce za simulaci hysterky…
Keckovi za simulaci pneumatoraxu…
Méďě za ranní vstávání a simulaci zlomených nohou…
Běhymu za simulaci otevřené zlomeniny…
Ufounkovi za simulaci amputaci prstu…