Dnes jsem jako stěhovavý pták…I když s takovou kopou věcí bych sotva někam doplachtil.
Člověk si pořád říká, jak vlastně nic nepotřebuje a hlavně že má kolem sebe lidi, které má rád a že jsme všichni zdraví…

Ani jsem si neuvědomoval kolika věcmi jsem obklopen, dokud jsem dneska nezačal stěhovat. Musím, protože přes prázdniny všechny studenty přesouvají k sobě, aby zabírali co nejméně místa. Já se přesouvám na blok A 203. Je to buňka 2+2, takže významné polepšení proti 4lůžáku se sociálními na patře…

Je to odsud 100 schodů (respektive 60 dolů a pak výtah ;). Už jsem tam šel 8krát (ještě půjdu tak 2x). Většinou kletr na zádech a igelitky, případně krabice, v teplých…Jak jsem řekl, mám moc věcí…ale co vlastně – nádobí, oblečení, lezení, učení, počítač… Zdá se mi, že nic zbytečného a přesto bych to nenacpal do auta. (malá poznámka – různých surovin k jídlu jsem odnesl dvě igelitky a přesto bych z toho neposkládal jediný chod ;)

Je mi navíc hrozně smutno, protože se dneska s naším pokojíkem D67 musím rozloučit. Je to už čtyři roky, co jsme sem přišli. Dooost jsme tu toho prožili a já ačkoliv jako sangvinik rád prožívám nové věci, tak mám rád svý jistý…

No nic, jdu odnést poslední nádobí, smetí, ledničku, odpojím počítač ze sítě, ale oprátka, ta tu zůstane……..