Každá kapitola z cyklu “11 nejčastějších chyb první pomoci” se bude skládat ze tří částí – popisu chyby, jak se to má dělat správně a pak popíšu jeden způsob pro příklad, jak by šlo popisovanou kapitolu cvičit prakticky…

Špatně
Velmi častá chyba, zejména u lidí, kteří jsou v krizové situaci poprvé. Pokud laik-zachránce začne vůbec reagovat, tak je jeho jednání často velmi zbrklé. Místo aby si celou situaci rozmyslel, vrhne se po hlavě do prvního problému, který spatří…Díky tomu pak přehlédne důležité skutečnosti, kterých by si jinak všimnul.

Dobře
Kdykoliv se člověk dostane k nehodě (obzvláště tam, kde je více raněných), je třeba postupovat podle následujících třech kroků :

Pozoruj – zhluboka se nadýchněte a rozhlédněte se kolem sebe. Tato fáze je velmi důležitá, na základě odpozorovaných skutečností se bude odvíjet celá „záchranná akce“. V této fázi se snažíte zjistit, co nejvíce údajů o vzniklé situaci – kolik je raněných, proč, prohlédnout si prostředí, možná nebezpečí, zda jsou v okolí potencionální pomocníci. Tato fáze zabere člověku několik sekund, a i přesto na ni mnoho lidí zapomene.

Přemýšlej – na základě odpozorovaných údajů musíte vymyslet postup záchranné akce. Tedy všechny kroky, které budou potřeba – zajištění bezpečnosti zachránců a jejich efektivní využití, materiál k ošetřování, případný transport. Tato fáze taktéž netrvá více než pár sekund.

Pokud ti čas strávených prvními dvěma fázemi přijde jako zbytečné mrhání – můžete jej využít navíc k navlečení sterilních gumových rukavic [VIZ kap.6.]

Reaguj – u každého zachraňování je důležité zachovat chladnou hlavu. Jedině tak se může člověk v klidu soustředit a nepanikaří. Předchozí dvě fáze k tomu dost napomůžou, protože si člověk rozmyslí, co bude dělat, a podle toho začne postupovat. Také, když na něm bude vidět, že má situaci pod kontrolou, získá větší autoritu u případných pomocníků a lépe uklidní raněné [VIZ kap.4.].

V této fázi tedy podniknete všechny rozmyšlené kroky. Buď tedy sám, nebo s pomocí ostatních zachránců.

Možná je trochu směšné, když si tento postup aplikujeme například na ošetřování zapíchlé třísky dětem na táboře, ale je to určitý praktický návyk, který je dobré si zažít, abych s ním v krizových situacích neměl problémy a mohl se věnovat pouze zachraňování a nezvětšoval problém špatně zvládnutou sebekontrolou…

Modelová situace
Cílem je nacvičit tři kroky při zachraňování.
Situace – namaskujete několik zraněných například u autonehody, je dobré připravit co nejvíce podnětů („čumilové“, provoz, vytékající kapalina z auta). Úkolem zachránce je postupovat dle tří kroků se slovním popisem (tzv. hlasité myšlenky ;)…
„Fáze pozoruj – vidím auto, tři zraněné, vytékající kapalinu…“ „Fáze přemýšlej – nejdříve vypnu zapalování, oslovím lidi, aby zajistili bezpečný prostor zastavením dopravy, během toho začnu zjišťovat fyzický stav pacientů, atd…“ „Fáze reaguj – zachránce se pustí do akce.“
Je jasné, že budou všechny fáze mnohem delší než v realitě díky slovnímu projevu – ale je to důležité, aby si tyto fáze každý lépe zažil.
Nezapomeňte se zachránci udělat závěrečné review, kde se upozorní na nejčastější chyby a naposled se modelově projede situace tak, jak by to bylo správně.
Je ještě možnost, že například z 8 zachránců bude 6 vždy dělat čumily a 2 budou zachraňovat – tak dojde k tomu, že to každý uvidí 4x. Sice ti první budou mít „nejhorší výstup“ – ale ke konci už to bude téměř perfektní, aniž bychom do toho sami zasahovali. V review pak samozřejmě hodnotím jen poslední výstup, abychom neublížili prvním zachráncům, kteří to měli „nejtěžší“.