Další díl seriálu “11 nejčastějších chyb první pomoci” je o pocitu, že když něco není obalené 10 metrovým obvazem, není něco v pořádku…

Špatně
Skauti jsou trošičku jiní od normální populace. Od malička jsou vedeni k tomu, aby ke svému okolí a společnosti jako takové nebyli lhostejní a starali se o věci veřejné. Taky jsou učeni různým dovednostem, které by v životě mohli potřebovat. Když se toto skloubí máme tu namotivovaného laika-záchranáře, který když se dostane do krizové situace, snaží se pomoci (tato podmínka se může samozřejmě vyskytovat i mimo skauty ;).
Může se stát, že u sebe nosí lékárničku a tak když se k něčemu připlete, pustí se rovnou do akce. Postupuje dle naučených postupů, celou situaci zvládá s přehledem. Když přijede zavolaná záchranka, není pro ní práce…ALE pozor…Cílem první pomoci je zajistit životní funkce do příjezdu záchranné služby. Když raněného ošetříte a řádně obvážete obinadly. Příchozí doktor stejně bude rány chtít vidět a tak svou aktivitou pouze zkomplikujete situaci, neboť doktor vaše obvazy rozstřihne, aby rány mohl zkontrolovat a zhodnotit pacientův stav (ne v každém případě – např. tlakový obvaz rozstřihávat nebude…).

(pozn. Uvedený příklad skauta berte s rezervou – příklad je úmyslně nadnesen, aby byl problém zřetelnější)

Dobře
Při ošetřování jakékoliv otevřené rány je potřeba zasáhnout. Samozřejmě, nejdříve zajistíme životní funkce zraněného (zkontrolujeme tep i dech a velká zevní krvácení, také se snažíme snížit případný šok,…). Je tedy plno práce předtím, než se začnete starat o obvazování (mumifikování ;)…

U otevřených ran je důležité zajistit jejich sterilitu.
1. Dezinfekce – není nezbytná. Jestliže má někdo otevřenou zlomeninu, staráte se o to, aby nevykrvácel a snažíte se zmírnit šok velmi populární metodou pěti T (Tišení bolesti, Ticho, Teplo, Tekutiny, Transport). Dezinfekce se tedy týká spíše jednodušších případů, kdy nejde o život. Každopádně platí : na dezinfekci okolí rány je nejvhodnější Betadine (založený na bázi jodu) – prostupuje totiž i dovnitř tkáně…Dobrý je také Ajatin či Jodisol. Často používaným bývá septonex, který není tolik účinný, ale je lepší než voda (ta je zase lepší než nic ;)…
Žádný ze zmíněných není však vhodný přímo do rány, neboť úplně neprospívá tkáním v ráně a zhoršuje tak hojivost. Mnohem vhodnější do ran je Peroxid vodíku, který díky „vyšumění“ vyplaví i větší nečistoty.

2. Sterilita – to znamená zajistit zamezení dalšího znečištění rány. Prakticky použijete co nesterilnější prostředky k překrytí rány a sterilní překrytí zafixujete (náplastí, obvazem).
Sterilními prostředky rozumíme nová obinadla, čtverečky, tedy prostředky, které do rány nevnesou infekci případně zabrání jejímu přenosu z okolí. Velká část záchrany stejně zůstane na doktorech v nemocnici. U velmi otevřených zranění (vyhřezlá střeva, otevřené zlomeniny) se doporučuje pouze sterilní krytí – žádná dezinfekce.
Co má přednost před sterilitou? Samozřejmě všechny stavy, ohrožující život pacienta. Jak jsem psal, nejdříve se staráme o životní fce, potom až o přídružná zranění.

Pokud tedy někoho budete zachraňovat, soustřeďte se jen na důležité věci (vaše bezpečnost, životní fce, přivolání záchrany,…), ne na to, jestli je obvaz zavázaný klasovitým stylem.
Z jediného hlediska bych se pouštěl do ošetřování lehkých zranění – z psychického pohledu pacienta. Lehké zranění (odřeniny např.) sice neohrožují pacientův život, ale jsou velmi nepříjemné. Tedy, když je ošetříte, zraněný se bude cítit mnohem lépe a to je skutečnost, na kterou se nesmí zapomínat.

Modelová situace
Tento bod opět není nějak vhodný k velkému procvičování. Spíše je to věc, která se v teoretické části musí zdůraznit. V praktické pak důsledně pohlídat.