Kdyby indiáni žili v Praze a kdyby navíc jezdili tramvají, nenazývali by prosinec měsícem dlouhých nocí, ale měsícem přepajcovaných (=rozuměj až moc navoňavkovaných) ženských.

Úplně jsem zapomněl, že to přijde. Všechny jsou nabalené v tlustých bundách s oblakem smradu, který je v celkem slušné vzdálonosti obklopuje…V malé míře by to možná mohla být příjemná vůně, ale takhle? Zajímalo by mě, jestli platí přímá úměra mezi velikostí vlastního puchu a množstvím voňavky na tělo nanášené…Jestli jo, tak je možná dobře, že se tolik pajcují…

Nevím, čím to je, že se to v létě tak neprojevuje. Možná jsou více otevřená okna. Možná lidi více chodí pěšky. Možná jsou v zimě levnější voňavky. Možná jsou to nové výrobky od Actimel na vytvoření ochranného obalu. Každopádně mi to už několikrát nahrnulo slzy do očí. A ne kvůli tomu, že mi z těch žen bylo líto…