Předevčírem se sportuchtivá skupina Skrypťanů sešla v metru na Pražského povstání, aby si zahrála domluvený volejbal. Počasí zřejmě nesdílelo stejné plány, neboť nám přichystalo mnoho-kilometrů-za-hodinu foukající vítr. Naše morálka ale nikterak neklesala…

Kolejbába sice chvilku protestovala, že je hloupost teď něco hrát, ale asi jsem vypadal dost přesvědčeně, tak mi klíče vydala. Po společné dohodě, že bychom z volejbalu udělali spíše frašku, jsme se, přes můj údiv (souhlasily i holky ;)) , dohodli na fotbálku.

Po krátké rozcvičce jsme se spontánně rozdělili, srovnali místy rozfoukaný koberec a pustili se do hraní. První úrazy na sebe nenechaly dlouho čekat. Petr si (ne)šikovně vyhodil koleno. Nepřestalo zlobit ani po chvíli odpočinku a tak jsem přispěchal s obvazem, mastí a francouzkými holemi, které mám připravené v pokojíku.
Další úrazy už byly spíše kosmetické. Např. Myšky hlava se ráda potkávala s míčem. ;)

Iáčkům tým nakonec vyhrál.

Na odreagování jsme si ještě zahráli vybíjenou. Já zjistil, že už tento sport znatelně neovládám. Házení by mi ještě šlo, ale ovládat svoje tělo při vyhýbání už moc nedokážu.. ;))

Dobi(y)tí vitamínů po náročném sportování proběhlo v Tobacu u Vltavy. Ke hraní Mamma Mii a Bangu jsme se nakonec nedostali, protože se dařilo vytahovat samé vypečené historky.

Za případnou záměnu i za y a y za i se omlouvám, dneska mi nějak chybí mateřský instinkt ;) A určování gramatických pravidel rozumově jsem už jaksi zapomněl. ;))