Měl jsem teď nějakou chvíli tu krásnou možnost jezdit na mém novém kole po Práglu. Musím říct, konečně, protože už mi trošku intenzivnější ježdění na kole opravdu chybělo.
Píšu, že jsem “měl” možnost jezdit na kole, protože aktuálně je Ukrajina nepojízdná…

Rozložil se náboj (střed) u zadního kola. Jakýmsi prvním symptomem bylo zablokování zadního kola, kdykoliv jsem chtěl použít zadní nášlapnou brzdu. Člověk zastavil smykem, pak jsem musel couvnout a už to zase jelo. Chystal jsem se to spravit, ale nestihl jsem to.
Včera jsem jel ze školy směrem do Stromovky. Nějakým způsobem mi vypadl brzdící špalík u přední brzdy. Naštěstí s sebou vozím nářadí, tak jsem tu gumu nasadil zpátky do železné formičky.

To samé se mi ale stalo při sjíždění kopce do Stromovky: Guma z brzdícího špalíčku po vystřelení zmizela někde v křoví. Tak jsem pro zastavení použil zadní brzdu, která nečekaně praskla, což způsobilo rozložení celého náboje a nutnost nouzového zastavení. Takže teď je Ukrajina mimo provoz…

Nicméně psal jsem o tom, jak se jezdí po Praze. Vskutku až na smog celkem svižně.
Řídím se totiž podle Xandovo rady – jezdit chvilku jako auto, chvilku jako tramvaj a chvilku jako chodec. Toto přepínání modů v podstatě umožňuje nepřetržitou jízdu. ;) Jen člověk musí mít oči všude.

Co jsem si dřív neuvědomoval, že je v Praze tolik jednosměrek. Samozřejmě jako cyklista na ně nedbám, ale o to víc člověk musí scannovat ulici, protože už jsem byl jednou chycen policisty. Říkal jsem si dřív, že se v pohodě musí dát uniknout, ale tady v Praze je šíleně moc baráků, takže ujet policajtům jde jen někde…

Nepříjemným zjištěním pro mě bylo, že v centru na průjezd hustým dávem lidí zvonek nepomáhá. Původně jsem chtěl zvonkem zvonit i když bych šel pěšky, abych se lépe dostal skrz dav, jenže Ti lidi na to vůbec nereagujou. Pár se jich znuděně otočí, co že je to má zajet, ale jinak málokdo uhne. Přemýšlel jsem o zvonku, co má tramvaj, ale ten se špatně shání.. ;)

Další věc, co stěžuje cyklo_pohyb po Praze jsou dlažební kostky. Tedy nejen z toho pohledu, že nemít odpružené sedlo, tak ze mě ulice vytřese duši, ale dlažební kostky způsobují, že se mi enormě rychle povolují šroubky. A to všude.

I přes zmíněné faktory miluju jízdu po Praze. Citát “nejlepší pohled na svět je z koňského sedla” je používán je kvůli tomu, že v té době, kdy vznikl, nebyly kola. Za ten necelý měsíc jsem objevil tolik nových míst, jako za předešlý rok pěšky.

No nic, musím vymyslet, jak spravím to zadní kolo… ;(