Nedávno jsem přemýšlel, jakou mám nejoblíbenější snídani a zároveň si posteskl, že poslední dobou moc nesnídám, protože není co. Většinou jsou suroviny na snídani zlikvidovány kolem desáté večer…

Nicméně žebříček je tu :
1. Čokokuličky (z Billy) s mlékem. Naprosto nejchutnější věc. Bohužel vede k přejídání a k několikanásobným snídaním. Ale když jsou zásoby v kredenci, nikdy si snídani nenechám ujít. ;)

2. Párek s kvalitním chlebem - krásná vzpomínka na snídaně u babičky. Často mě poránu čekaly dvě nožičky s výborným čerstvým chlebem a sladkým čajem. To je prostě chlapská snídaně. ;)

3. Piškoty s marmeládou – mám hrozně rád rituální přípravu tohoto pokrmu, kdy bojujete s tím průběžně ujídat slepené piškoty marmeládou a nebo netrpělivě přečkat naplnění talíře a poté rychlé sezobání připravených “koulí”.

4. Rozešlehaný banán s mlékem – ten jsem neměl pěkných pár let. Je to spíš koktejl než pokrm, ale dokáže po ránu nakopnout víc než rozlobený cikán. ;)

5. A jako poslední se do žebříčku vešla nouzovka – tatranka s horkým čajem. Případně doplněná jablíčkem.

Do žebříčku už se nevešel poridge (vločky), které přímo miluju s medem a ovocem, ani jogurt s vločkami, ani táborové jídla – rozpůlené rohlíky s marmeládou či medomáslem. Je zajímavé, že rozpůlený rohlík nechutná stejně jako nerozpůlený…

Jsem si teď udělal velkou chuť na ranní vstávání. Je přeci jasné, že snídaně je grund (stejně jako polévka). Tak na ní nezapomínejte, může to být krásný ranní rituál…
Znáte přeci říkanku snídani sněz celou sám, oběd se rozděl s přítelem a večeři dej nepříteli. ;)