Už jsem dlouho nepsal o nejskvělejší červenozelené ukrajině. Pořád ji mám. Sice už toho dost prožila – píchla, utekly jí přední brzdové špalíky, upadla sedačka, přestala svítit, přišla o zadní náboj, zablokovalo se jí zadní kolo, napraskl řetěz – nicméně je to opravdu spolehlivá dopravní prostředek.. ;) Dnes však byla na pět minut UKRADENA!!!

Už nějaký pátek jsem vlastníkem dvou ukrajin. Ačkoliv nová černá ukrajina je v lepším stavu, oblíbil jsem si tu horší červenozelenou, na které jezdím častěji. Nicméně, odlétám do Irska a tak jsem si říkal, že by ukrajiny měly sloužit po čas mé nepřítomnosti někomu jinému.

Černinku si odvezl Rikki, i s mým jediným zámkem, takže červenozelenka musela stát pod schody nezamčená. NO a vracím se takhle z čajovny a co nevidím. Na druhé straně silnice někdo obrací kolo vzhůru nohama. A nasazuje řetěz. Kolo se mi zdálo povědomé, ale já vidím ve tmě úplné prd. Tak jsem se přiblížil. A byla to moje ukrajina.

Nasadil jsem asertivní tón: “Si děláš srandu*, ne? To je moje ukrajina.” (*upraveno pro blog..;) “Tak sorry, tady jí máš zpátky,” odvětil bezdomovec obraceje moje kolo zpátky na kola. “Zdá se ti normální krást kola?” pokračoval můj útok. “Si jí máš zamykat..” odsekl bezďa. “Jsem ti aspon nasadil řetěz.” “To nepomůže, je naprasklý.” Náš rozhovor se pomalu měnil v pokec. “Nene, byl jen spadlý..” “Ježiši, tady je naprasklý, takže při jízdě vždycky spadne, musím to spravit” opakoval jsem si svou třímaje vítězně mou ukradenou ukrajinu. “Ještě jednou tě uvidím v našem vchodě a volám cajty!” jsem se ještě jednou marně snažil vzbudit stud z kráděže v odcházejícím koženobundním bezdomovci…

TAKŽE – nechcete se o ní někdo do února postarat? Nebo nemáte alespoň prostor pro uskladnění? Jak vůbec přišel ke kolu Jan Tleskač? Zamkli jste dnes svůj vchod?

Doplněk 2.2.2009:

Ukrajina byla krátkodobě připoutána v Pecháčkově ulici, kde byla odcizena. :(Snad někomu slouží a není v železe.