Mám pocit, že se ze světa ztrácí trpělivost. Možná je to ještě typičtější pro Prahu, nicméně je to nepřehlídnutelná tendence.

Podívám-li se jen na sebe.
Velmi často přepínám písničky, protože už chci slyšet nějakou novou.
Píšu velmi krátké články, protože by snad ani nikdo nezvládl přečíst celé. Lidi obecně píšou všechno kratší – často se zmůžou jen na status na facebooku nebo twitteru.

Často nemám chuť se dívat na film, protože mě děsí představa 2-3 hodin. Je to tím, že sledujeme tak často seriály, kde je okamžitý výsledek?

Místo čekání 15 minut na tramvaj, raděju jdu pěšky.

Když hledám na internetu nějakou informaci. Málokdy si čtu celé články, ale snažím se najít konkrétní větu, obsahující kýženou informaci.

Je to hrozné, jak ztrácíme trpělivost..