Tak to přišlo

Výlet do Irska je tady. Držet palec je možná málo, aby mi letadlo nespadlo. Tak dneska hodně prďte a vyfukujte, ať je vyšší tlak a fakt to nespadne.. ;) Ty jo, sice na mě uvalili plno omezení, co mít v batohu, jak to má vážit,.. ..ale nakonec budu v Dublinu rychleji, než kdybych jel domů do Habartova..

First Flight

It was awesome! No, popořádku. Letiště v Ruzyni je vskutku přehledné, takže obalit batoh igelitem, najít správný check-in, projít skrz jedny policajty a pak skrz scann (paní se mi smála kvůli dvěma šiškám salámu co mi dal Blondy..já jí ale na to řek´, že nechci jíst spolucestující, až někam spadneme.. ;) je fakt pohoda. Díky nízkonákladovce (Raynair) jsme nastupovali přímo na letištní ploše.

Vědět dřív, že není určené, kde kdo sedí, tak se ženu do letadla. Takhle na mě už zbýval jen výběr sedadel u uličky. Vybíral jsem mezi dvěma američankami a dvěma solventními iry.. Vyhráli irové. Naštěstí, protože holkám to přestalo slušet hned po startu, kdy plnily pytlíky.. Iry jsem po startu dokonce přesvědčil, aby mě pustili k okýnku. Ten jeden mě pustil se slovy: “Don´t open the window..” ;)

Naprosto mě dostal ten start. Člověk si připadá jako v autobuse s malými okny, když tu najednou zapnou motory naplno.. To byl úžasný pocit z toho zrychlení. Začali jsme nebírat výšku a já si díky praskání v uších uvědomil, že už letíme.. ;)

Sledoval jsem z okna zem (rozpoznal jsem Krušné hory), což mě nakonec unavilo, takže jsem tu a tam usnul. Nejlepší byly stejně mraky. A nebo kolemletící letadla. Moře je z nebe hnusný.

Přistání už pak byla nuda. Bágl jsem v letištní hale taky našel rychle. Venku nás (jsem zapomněl napsat, že jsem letěl ještě se 2 čechy) čekala Lenka. Ta nás posadila na autobus. Po dvou hodinách jízdy jsme byli na místě.. Dublin je fakt velkej…

České ruce si poradí

Zatím nemám redukci (a asi ani mít nebudu). A když si člověk potřebuje nabít telefon, tak si musí poradit. ;)

Práce v Irsku

¨Rád bych sepsal pár zkušeností získaných v prvních dnech práce v Irsku. Po pár administrativních detailech, odeslání a rozdání nespočetného množství životopisů, jsem získal práci coby store manager v Tescu (oni jsou tu všichni manažeři, aby to nevypadalo, že jsem získal manažerskou pozici). Read the rest of this entry

Po třech letech se opět podívám do Dolomit! Jupíí! Po několika proflákaných dnech doma, naprosto odpočatý, se snažím koncentrovat na balení. No, ne úplně odpočatý, protože jsme spontánně na úklidu po motocrosse domluvili LAN-párty. Což ve slovníku normálních lidí znamená, že jste promarnili noc. Mezi těmi, co mají rádi multiplayerové hry, mluvíme o nevšedním zážitku, který stojí za to vyměnit za 8 hodin spánku. ;) Read the rest of this entry

Letos se ze zjištných důvodů nekonal kurz Svatoplukovy pruty, jehož součástí jsem měl být, a tak celý náš instruktorský tým získal o rok víc času navíc, aby ten ročník následující mohl být to nejlepší, co roverstvo zažilo.
Začalo se zgruntu. Tedy změnou koncepce celého kurzu – čas intelektuálů a projektových manažerů. ;) Read the rest of this entry

Sluší se a patří, abych vše hodil na e-papír, když už jsem se s tou cestou zaznamenával do deníku.. ;) Udělám to stejně, jako mozek každou noc ukládá nově získané informace do dlouhodobé paměti. Pěkně odzadu. Tím se i zvýší šance, že aspoň u něčeho zapíšu detaily, když dny starší než 48 hodin už začínají šedivět.. ;) Read the rest of this entry

Měl jsem v pondělí vyrazit na čtyř-výlet – dvě noci v Krkonoších, jednu svatbu, 9 nocí v Chorvatsku a 5 nocí na kole. Zabalte se – máte jeden den po čtrnáctidenním táboře.. ;) Nesnáším to. Naštěstí jsem onemocněl horečkami a tak Krkonoše odpadly. Ale získaný čas rozhodně nepomohl dobrému pocitu z balení.. Nesnáším to.. Read the rest of this entry